Svatováclavská koruna

Panovníci českých zemí

PřemyslovciLucemburkovéHorní LužiceMoravaČechySlezskoDolní LužiceJagellonciHabsburkové
České pověsti
Mýtický zakladatel českého národa

Přivedl svůj lid do míst kolem hory Říp

Jeho jménem pojmenovali lidé svou novou vlast Čechy

Praotec Čech na hoře Říp
To je ta země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající.
Respektovaný soudce, rozvážný a důmyslný

Tři dcery: Kazi (vynikala znalostí bylin a kouzel), Teta (učila modloslužebným řádům) a Libuše (nejmoudřejší)

Věštila budoucnost – předpověděla slávu Prahy i mnoho válek a strádání, radila kde hledat ložiska kovů

Ve Vltavě potopila zlatou kolébku svého syna, až se kolébka vynoří, nastanou lepší časy

Nechala povolat Přemysla za knížete a provdala se za něj

dcera Kroka
Kněžna Libuše věští slávu Prahy
Město vidím veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat!
Mýtičtí Přemyslovci
Zakladatel rodu Přemyslovců – Libuše si ho vybrala za manžela

Pocházel z obce Stadice

manžel Libuše
Přemysl Oráč povolán za knížete
Přemysl Oráč povolán za knížete

Dívčí válka
Dívčí válka

Další staré české pověsti:
O Bivojovi, O Křesomyslu a Horymírovi,
Lucká válka, Durynk a Neklan

syn Přemysla
syn Nezamysla
syn Mnaty
syn Vojena
syn Vnislava
syn Křesomysla
Otec prvního doloženého Přemyslovce Bořivoje
syn Neklana
7. století
Sámova říše
7. století
623–659?
Původem franský kupec sjednotil slovanské kmeny k obraně proti Avarům a Frankům

631 – vítězství v bitvě u Wogastisburgu proti franskému králi Dagobertu I.

Po Sámově smrti se říše pravděpodobně rozpadla

Mapa Sámovi říše
zde ustříhnout

1

zde ustříhnout
zde ustříhnoutzde ustříhnout
9. století
Velkomoravská říše
9. století
Mojmírovci
830?–846
První historicky známý moravský vládce
zakladatel dynastie Mojmírovců
K Moravě připojeno nitranské knížectví na dnešním Slovensku
846–870
Požádal byzantského císaře Michala III. o křesťanskou misii

Zrazen Svatoplukem a zajat východofranským (německým) králem

synovec Mojmíra I.
863 – příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje ze Soluně na Velkou Moravu, vytvořili písmo hlaholici a prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk

Hlaholice – nápis hlaholica
Cyril a Metoděj

869 – Metoděj moravským arcibiskupem

Významný civilizační pokrok

871–894
Rozšířil území Velké Moravy

Uskutečnil významné společenské a vojenské reformy

synovec Rostislava
Velká Morava za vlády Svatopluka

885 – vyhnání Metodějových žáků z Moravy

894–906?
Spory s bratrem Svatoplukem II.
syn Svatopluka I.
906 – zánik Velkomoravské říše (vnitřní spory, povodně, útoky Maďarů)
České knížectví
Přemyslovci
872?–883?

885?–889?

První historicky doložený Přemyslovec

Manželka Svatá Ludmila

883? – pokřtěn Metodějem na Velké Moravě

883?–885? – povstání proti Bořivojovi, návrat s pomocí Svatopluka I.

syn mýtického Hostivíta
Příchod Křesťanství do Čech

874? – kostel sv. Klimenta na Levém Hradci (první kostel v Čechách)

883? – kostel Panny Marie na dnešním Pražském hradě (první kostel v Praze)

Bořivojův křest
Bořivojův křest
Předrománský sloh
883?–885?
Vedl povstání proti Bořivojovi
10. století
889?–915
Založil Pražský hrad a několik hradišť v okolí
syn Bořivoje I.
895? – rotunda sv. Petra a Pavla v Budči (nejstarší stojící budova u nás)

Počátek Pražského hradu – na vrchu Opyš založen knížecí palác s obranným valem

10. století
915–921
syn Bořivoje I.
920 – založena bazilika sv. Jiří na Pražském hradě

921 – po Vratislavově smrti moc rozdělena mezi matku Ludmilu a manželku Drahomíru, spory mezi ženami vyvrcholily vraždou Ludmily

921–935
Za mlada ho učila jeho babička Ludmila (manželka Bořivoje)

Šířil Křesťanství, patron české země

Za cenu poplatků dobře vycházel s Východofranskou (německou) říší

syn Vratislava I.
asi 930 – založena rotunda svatého Víta na Pražském hradě

Přemyslovské knížectví pouze střední Čechy

28. 9. 935 – zavraždění Svátého Václava bratrem Boleslavem (státní svátek)

Zavraždění Svatého Václava
935–972
Přestal platit poplatky do říše – 14 letá válka

Zakladatel české státnosti

Jeden z nejúspěšnějších panovníků

syn Vratislava I.
Knížectví rozšířeno na Čechy, Moravu, Slezsko, Krakovsko

Budována hradská soustava a profesionální armáda, zformován český stát

Český denár – první stříbrná mince ražená v Čechách

972–999
Pokračoval v úspěšné vládě Boleslava I.

Šíříl Křesťanství – zvaný Pobožný

syn Boleslava I.
Hospodářský i politický růst, území dále rozšířeno

973 – zřízeno pražské biskupství

976 – založen ženský klášter svatého Jiří (nejstarší klášter v Čechách)

993 – založen Břevnovský klášter

995 – vyvraždění Slavníkovců (Libice)

zde ustříhnout

2

zde ustříhnout
zde ustříhnoutzde ustříhnout
11. století
999–1002

1003

Násilná vláda, chtěl se zbavit svých bratrů

1002 – utekl po povstání vedeném Vršovci

1003 – návrat na trůn, vyvraždění Vršovců, další povstání a uvěznění polským knížetem Boleslavem Chrabrým

syn Boleslava II.
Boje o vládu mezi bratry Boleslavem III., Jaromírem a Oldřichem zničily zemi a stát málem přestal existovat

Ztráta všech území, Morava součástí Polska

11. století
1002–1003
Dosazen Boleslavem Chrabrým

Alkoholik, upil se k smrti

1003–1004
Polský kníže a později král z rodu Piastovců
vnuk Boleslava I.
1004 – Poláci vyhnáni z Čech s pomocí římského krále
1004–1012

1033–1034

1001 – uprchl s Oldřichem před krutostí staršího bratra Boleslava III.

1012–1033 – uvězněn v Německu

syn Boleslava II.
1012–1033

1034

Druhou manželkou vesnická žena Božena

Vyvedl zemi z krize způsobené boji o moc

syn Boleslava II.
1029 – opět získána Morava

1032 – založen Sázavský klášter (liturgie z Velké Moravy)

Oldřich a Božena
1034–1055
Zvaný český Achilles Unesl Jitku ze Svinibrodu a vzal si jí za ženu
syn Oldřicha
Obnovení moci českého státu

1039 – Břetislav dobyl polské Hnězdno a převezl ostatky sv. Vojtěcha do Prahy

1040 – bitva u Brůdku – vítězství nad německýn králem Jindřichem III. Černým (o rok později byl však Břetislav obklíčen na Pražském hradě a podrobil se)

1054 – zaveden seniorát (bude vládnout vždy nejstarší člen rodu)

Románský sloh
1055–1061
syn Břetislava I.
1060 – přestavba rotundy sv. Víta na Pražském hradě na románskou baziliku
1061–1092
Významný spojenec římského císaře

1085 – první český král

syn Břetislava I.
Vyšehradský kodex – vzácný rukopis obsahující úryvky z evangelií a množství iluminací – vydán při příležitosti Vratislavovy korunovace

Růst moci a prestiže českého státu

Vyšehradský kodex
1092
syn Břetislava I.
1092–1100
syn Vratislava II.
12. století
1100–1107

1117–1120

syn Vratislava II.
12. století
1107–1109
synovec Vratislava II.
1109–1117

1120–1125

syn Vratislava II.
Kosmas
1125 – Kosmova kronika česká
1125–1140
panoval chvalitebně, veda všemožnou péči o zvelebení země a bezpečnost její
syn Vratislava II.
1126 – bitva u Chlumce – vítězství nad německýn králem Lotharem III.
1140–1172
1158 – druhý český král
syn Vladislava I.
Období rozkvětu

1158 – Juditin most – první kamenný most v Čechách (pojmenovaný podle manželky Vladislava II.)

Juditin most
zde ustříhnout

3

zde ustříhnout
zde ustříhnoutzde ustříhnout
1172–1173

1178–1189

Vládu mu zajistil otec Vladislav II., což však bylo v rozporu s platným principem seniorátu
syn Vladislava II.
Následovalo období úpadku způsobené boji o vládu a zásahy římského císaře

1185 – bitva u Loděnice – nejtěžší bitva mezi Čechy (Bedřich a Přemysl Otakar) a Moravany (Konrád Ota) v historii

1173–1178
Dosazen římským císařem
syn Soběslava I.
1189–1191
Zasloužil se o upevnění právních základů státu
pravnuk Konráda I. Brněnského
Statuta Konrádova – nejstarší psaný český zákoník
1191–1192
syn Soběslava I.
1193–1197
Pražský biskup
synovec Vladislava II.
1197
Dobrovolně přenechal vládu bratrovi Přemyslovi
syn Vladislava II.
Smír mezi Vladislavem Jindřichem a Přemyslem Otakarem ukončil čtvrt století rozbrojů a úpadku
České království
13. století
1192–1193

1197–1230

1198 – český král

Výborný stratég, obratně využíval rozbrojů v říši k růstu svého vlivu

syn Vladislava II.
Obnovení stability a státní moci, vznik prvních středověkých měst

1212 – Zlatá bula sicilská – dokument zaručující významné postavení českého státu a dědičný královský titul

Zlatá bula sicilská
Zlatá bula
sicilská (pečeť)
13. století
1230–1253
Podporoval osidlování Němci, poskytl privilegia Židům

Spory se synem Přemyslem – krátká válka

syn Přemysla Otakara I.
Václav I. v Gelhausenově kodexu
Odražen vpád Tatarů (Mongolů) do střední Evropy

Upevnění českého vlivu v Evropě, rozvoj měst, obchodu a řemesel

1253–1278
Král český, vévoda rakouský, štýrský, korutanský a kraňský

Zvaný král železný a zlatý (byl mocný a bohatý)

Založil mnoho měst – České Budějovice, Ústí nad Labem, Mělník, Děčín, Kolín, Most, Čáslav, Chrudim, Louny, Domažlice, Královec (dnešní Kaliningrad) a další

syn Václava I.
Čechy silnou a bohatou zemí (na rozdíl od roztříštěné říše), šance stát se velmocí celoevropského významu

Bitva na Moravském poli

1278 – bitva na Moravském poli proti římskému králi Rudolfu I. Habsburskému (Přemysl v boji padl)

14. století
1278–1305
Král český a polský

V mládí vězněn na Bezdězu Otou Braniborským

Obnovil stát politicky i hospodářky

syn Přemysla Otakara II.
1278 – správcem země Ota V. Braniborský (Václavovi bylo 7 let), země v úpadku – zle matičko zle, Braniboři zde

1283 – Václav se ujal vlády – postupná obnova

Objeveno stříbro v Kutné Hoře – pražský groš

Pražský groš
Pražský groš
14. století
1305–1306
Král český, uherský a polský

Šestnáctiletý král žil rozmařilým životem, jeho vláda však byla celkem rozumná

Zavražděn v Olomouci při tažení do Polska – poslední Přemyslovec po meči

syn Václava II.
Poslední Přemyslovci (Přemysl Otakar II., Václav II., Václav III.)
1306 – vymření Přemyslovců po meči
1306

1307–1310

Manželka Anna Přemyslovna

Slabý a neschopný

manžel Anny Přemyslovny, zeť Václava II.
Nespokojenost s králem přiměla šlechtu hledat jiného
zde ustříhnout

4

zde ustříhnout
zde ustříhnoutzde ustříhnout
1306–1307
Zvaný král Kaše (žil prostě a šetrně)

Neoblíbený, trůnu se zmocnil silou a úplatky

Lucemburkové
1310–1346
Aktivní a úspěšná mezinárodní politika, s českou šlechtou ale nevycházel a často pobýval v cizině

V zahraničí znám jako Jan Český

Padl v bitvě u Kresčaku – Toto bohdá nebude aby český král z boje utíkal!

manžel Elišky Přemyslovny, zeť Václava II.
Země nevzkvétala, Jan Lucemburský však rozšířil území království a vydobyl zvučné jméno titulu českého krále

Dalimilova kronika – nejstarší česky psaná veršovaná kronika se silným vlasteneckým nábojem

1344 – založeno pražské arcibiskupství, zahájena stavba katedrály svatého Víta

Jan Lucemburský v Gelhausenově kodexu
Gotika
1346–1378
Vzdělaný, moudrý, schopný politik i vojevůdce, velmi zbožný, stavitel kostelů a sběratel relikvií

Navázal na přemyslovskou tradici, budoval kult Svatého Václava, pozvedl české království

1346 – císař Svaté říše římské

1346 – nechal zhotovit Svatováclavskou korunu (čtvrtá nejstarší v Evropě)

Zvaný Otec vlasti a Největší Čech

syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny
České země ve 14. století Doba největšího rozkvětu v historii – Koruně české náležely Čechy, Morava, Slezsko, Horní a Dolní Lužice a Braniborsko, Praha centrem Svaté říše římské

1348 – založena Univerzita Karlova, Nové Město pražské a hrad Karlštejn na ochranu českých a říšských korunovačních klenotů

1356 – Zlatá bula Karla IV. – nejdůležitější dokument Svaté říše římské, zajišťovala výjimečné postavení českého krále

1357 – položen základní kámen Karlova mostu

15. století
1378–1419
Významný stavitel, vzdělaný, milovník zvířat (lvi v královské zahradě) a zábavy (lovy a pitky)

O panování příliš nezajímal – vzpoura české šlechty

Římský král – sesazen jako nečinný a nepotřebný

syn Karla IV.
Roste nespokojenost s církví (prodávání odpustků, bujarý život, boje o moc, papežské schizma)

1391 – založení Betlémské kaple (kázání v Češtině)

Jan Hus – oblíbený kazatel, kritizoval chování církve a požadoval nápravu, rektor Univerzity Karlovy, kázal v Betlémské kapli

Jan Hus na hranici
1409 – Dekret kutnohorský – omezení vlivu cizinců na pražské univerzitě, odchod mnoha profesorů a studentů, úpadek univerzity

6. 6. 1415 – upálení Mistra Jana Husa na koncilu v Kostnici (státní svátek)

1419 – první pražská defenestrace – protihusitští radní Nového Města vyhozeni z oken radnice – počátek hustiské revoluce

15. století
1419–1437
Král český, uherský, lombardský, císař římský

Významný evropský politik, prosadil reformu církve (koncily v Kostnici a v Basileji) i reformu Říše

V Čechách neoblíbený (byla mu připisována vina na smrti Jana Husa)

syn Karla IV.
Čtyři pražské artikuly – základní husitský program (1. svobodné kázání slova božího, 2. přijímání pod obojím, 3. zákaz světského panování církve, 4. trestání hříchů pro všechny)

Husité vedení Janem Žižkou

1420–1434 – husitské války – boje husitů s křižáky vedenými Zikmudem (čtyři křížové výpravy poraženy: na Vítkově, u Žatce, u Tachova, u Domažlic) i boje mezi husity – zpustošená země

1434 – bitva u Lipan – vítězství umírněných husitů nad radikály, konec husitkých válek

1436 – Basilejská kompaktáta – kompromisní dohoda mezi husity a katolickou církví

1437–1439
Vybrán Zikmundem za svého dědice (manžel jeho dcery Alžběty)

Zemřel při tažení proti Turkům

zeť Zikmunda Lucemburského
1439–1453
Zemi spravovali šlechtické spolky tzv. landfrídy

Zemským správcem zvolen Jiří z Poděbrad

Po smrti Albrechta v Čechách bezvládí a rozvrat

Postupná obnova – Za krále Holce byla za groš ovce

1453–1457
Narozen až po smrti svého otce

Během příprav na svatbu záhadně onemocněl a za 3 dny zemřel (leukémie)

syn Albrechta II. Habsburského
1453 – pád Konstantinopole – Osmanská říše dobyla dnešní Istanbul a později celý Balkánský poloostrov – úpadek všech balkánských zemí

1457 – založena Jednota bratrská – vzešla z husitských základů s odmítnutím násilí a církevních institucí, podporovala vzdělání

1458–1471
Husitský král, výborný diplomat i trpělivý úředník, usiloval o soužití katolíků i kališníků

Jako zemský správce i jako panovník vyvedl zemi z úpadku po husitských válkách

Pokusil se o sjednocení Evropy za účelem nastolení trvalého míru a ochranu před Turky

Jednota zelenohorská – katolická opozice proti Jiřímu z Poděbrad, podporovala uherského krále Matyáše Korvína

Česko-uherské války – boje o České království mezi Jiřím z Poděbrad (později Vladislavem Jagelonským) a uherským králem Matyášem Korvínem (podporovaným papežem)

zde ustříhnout

5

zde ustříhnout
zde ustříhnoutzde ustříhnout
16. století
Jagellonci
1471–1516
Zvolen na doporučení Jiřího z Poděbrad

Slabý a nerozhodný, zvaný král Bene
(na většinu požadavků odpovídal Dobře)

Po smrti Matyáše Korvína také uherským králem

pravnuk Zikmunda Lucemburského
Olomoucká smlouva – konec česko–uherských válken, země rozdělěna mezi Vladislava Jagellonkého a Matyáše Korvína (opět spojena po smrti Matyáše)

1485 – Kutnohorský náboženský mír mezi katolíky a kališníky – definitivní tečka za husitskými válkami

1492 – objevení Ameriky (končí středověk, začíná novověk)

Vladislavský sál
Vladislavský sál
16. století
1516–1526
Zvaný král Dítě (na trůn nastopil v 10 letech)

Král český a uherský, pobýval spíš v Uhrách

V boji proti Turkům zůstal osamocen

syn Vladislava Jagellonského
V Čechách nestabilita (spory mezi šlechtou)

1526 – bitva u Moháče proti Turkům – drtivá porážka, Ludvík se na útěku utopil v bažině

Habsburkové
1526–1564
Vyrůstal na španělském dvoře – dobré vzdělání

Zvýhodňoval katolickou církev

Po slabé vládě Jagellonců obnovil pořádek, posílil královskou moc, snahy po centralizaci

Jeden z nejschopnějších Habsburků

zeť Vladislava Jagellonského
1541 – při velkém požáru v Praze shořely zemské desky

1547 – protihabsburské povstání (po potlačení potrestána zejména města a Jednota bratrská)

1556 – příchod jezuitů – podporovali vzdělanost, ale prováděli rekatolizaci a nepohodlné knihy pálili

Renesance
1564–1576
Obdivoval humanistické idee a renesanční umění, choval divoká zvířata

Nábožensky vlažný, sympatizoval s protestanty

syn Ferdinanda I.
Bible kralická – česká tištěná bible vydávaná Jednotou bratrskou, přeložena z původních jazyků (nikoliv z Latiny)

Česká konfese – společné vyznání víry českých protestantů, nahrazovala Basilejská kompaktáta (Maxmilián nepodepsal, ale slíbil její dodržování)

17. století
1576–1611
Přenesl své sídlo do Prahy, nábožensky tolerantní

Podporoval vědce, astrology, alchymisty, miloval umění (rozsáhlé sbírky umění a kuriozit)

Trpěl depresemi a úzkostmi, to nakonec bylo příčinou jeho abdikace

Nemusíme nikam jezdit, to nejkrásnější vidíme z oken a všechno ostatní máme ve sbírkách

syn Maxmiliána II.
Praha ve velkém rozkvětu – hlavní město říše, centrum evropské vědy a umění (Tycho Brahe, Johannes Kepler, Arcimboldo, Edvard Kelley)

Rudolfův majestát – dokument zaručující svobodu náboženství v Českém království (potvrzení České konfese)

17. století
1611–1617
Ctižádostivý, často vystupoval proti bratru Rudolfovi a dožadoval se trůnu z důvodu jeho duševní choroby
syn Maxmiliána II.
1615 – jazykový zákon – zvýhodňoval češtinu a nařizoval její používání na úřadech
Manýrismus
1617–1619
Zapálený katolík, netolerantní

Zvolen českou šlechtou za příslib respektování Rudolfova Majestátu

vnuk Ferdinanda I.
Nespokojenost s Ferdinadovou vládou (omezování moci stavů, cenzura, rekatolizační snahy)

1618 – druhá pražská defenestrace – královští místodržící vyhozeni z oken Pražského hradu, počátek českého stavovského povstání, počátek Třicetileté války

Česká stavovská vojska oblehla Vídeň a chtěla vyjednávat, Ferdinadovi se podařilo uniknout

Wittelsbach.
1619–1620
Zvaný zimní král (vládl jen jednu zimu)

Vůdce Protestanské unie

Slabý, neschopný vést stavovské povstání

8. 11. 1620 – bitva na Bílé hoře – porážka stavovského povstání
Bitva na Bílé hoře
1620–1637
Po porážce povstání se opět ujal vlády a zahájil tvrdou rekatolizaci
vnuk Ferdinanda I.
Následky porážky stavovského povstání byly tragické – ztráta samostatnosti českého státu, rozsáhlé konfiskace majetku, popravy, zákaz protestantkých vyznání a násilná rekatolizace, úpadek české kultury a jazyka, mnoho významých osobností odešlo do exilu (Jan Amos Komenský)

21. 6. 1621 – poprava 27 českých pánů (vůdců stavovského povstání) na Staroměstském náměstí

1627 – Obnovené zřízení zemské – zemské sněmy ztratily právo volby českého krále, zaveden absolutismus, povinné katolické náboženství, němčina druhým úředním jazykem

1635 – odstoupení Horní a Dolní Lužice Sasku

zde ustříhnout

6

zde ustříhnout
zde ustříhnoutzde ustříhnout
1637–1657
Pokračoval v rekatolizaci a upevňování moci

Měl vojenské nadání, kompromisy přispěl k úspěšným mírovým jednáním

syn Ferdinanda II.
1644 – potlačeno protestantské valašské povstání

1648 – Vestfálský mír – konec Třicetileté války – České země zůstaly v dědičném držení Habsburků, konec nadějí české emigrace

Po válce země velmi zpustošená, počet obyvatel klesl o jednu třetinu

18. století
1657–1705
Nerozhodný a kolísavý, ale zbožný a pracovitý

Vláda vyplněna válkami s Turky, s uherskými povstalci a s Francií

Jazykem jeho dvora byla italština, česky neuměl, německy jen špatně

Milovník umění a hudby, nadaný skladatel

syn Ferdinanda III.
Selská povstání – vyvolaná útlakem poddaných (nevolnictví, robota, poplatky, např. Chodské povstání vedené Janem Sladkým Kozinou)

Robotní patent – upravil robotní povinnosti a vztah vrchnosti a poddaných

1683 – bitva u Vídně – ukončila tureckou expanzi do střední Evropy

1700 – vymřela španělská větev Habsburků – válka s Francií o španělské dědictví

Baroko
18. století
1705–1711
Vzdělaný a schopný, podporoval rozvoj výroby a obchodu, připravoval velké reformy

Zemřel mlád na neštovice

syn Leopolda I.
V důsledku válek špatná hospodářská situace, vysoké daně, byrokracie, úplatkářství, povstání v Uhrách

1707 – založeno České vysoké učení technické v Praze

1711–1740
Velmi pobožný, konzervativní, novým pokrokovým snahám nepřál

K českým zemím v podstatě netečný

syn Leopolda I.
Vrcholí pronásledování nekatolíků a pálení kacířských knih (zejména Jezuity)

1713 – Pragmatická sankce – dědičnost panovnického titulu i po ženské linii

1740–1780
Monarchii převzala zaostalou, hospodářsky vyčerpanou

Vzdělaná a energická, porodila 16 dětí

dcera Karla VI.
1740–1748 – války o rakouské dědictví – mezi Marií Terezií a Pruskem, Bavorskem a Francií, které neuznaly Pragmatickou sankci, ztráta Slezska

Zavedení povinné školní docházky
1774 – povinná školní docházka

Osvícenství – upřednostňuje lidský rozum a vzdělání před náboženstvím, víra v rovnost všech lidí, omezování moci církve

Rokoko
Habsburko-Lotrinkové
1780–1790
Významný představitel osvícenství, velmi aktivní, prosadil mnoho reforem, zemřel z přepracování

Velmi oblíbený mezi prostými lidmi (ne mezi šlechtou), kterým usnadnil život (rozšíření jména Josef)

syn Marie Terezie
1781 – toleranční patent, zrušení nevolnictví

Zrušení klášterů, které se nevěnovaly veřejně prospěšným činnostem (špitály nebo školy)

Zavedení němčiny jako úředního jazyka v celé říši

Josef II. na poli
Josef II. na poli
1790–1792
Zastavil některé reformy z důvodu odporu šlechty a katolické církve

Stabilizoval vnitřní i zahraniční politiku země

syn Marie Terezie
1775–1848 – české národní obrození

Monarchie ohrožena francouzskou revolucí

Klasicismus
19. století
1792–1835
Poslední císař Svaté říše římské

Rodinný typ, v očích poddaných lidový císař

Faktická moc v rukou kancléře Metternicha

syn Leopolda II.
1803–1815 – napoleonské války

1805 – bitva tří císařů u Slavkova – vítězství Napoleona nad rakouskou a ruskou armádou, v důsledku bitvy byla roku 1806 zrušena Svatá říše římská

1827 – koněspřežná železnice z Českých Budějovic do Lince – první na evropském kontinentu

1831 – založena Matice česká – společnost pro vydávání české literatury

Empír
19. století
1835–1848
Dobrotivý – laskavé a příjemné chování

Hudební nadání, znalost jazyků, zájem o botaniku a techniku, ale nebyl schopen vládnout

Abdikoval ve prospěch synovce Františka Josefa

syn Františka I. Rakouského
Metternichův absolutismus – státní kancléř bránil změnám, jež by mohly ohrozit císařství – potlačování svobodných myšlenek, cenzura, policejní opatření

1838 – Severní dráha císaře Ferdinanda – první parostrojní železnice v českých zemích (Vídeň, Břeclav, Brno, Olomouc a dále)

1848 – revoluční rok – v celé Evropě nepokoje požadující větší svobody – částečné uvolnění, zrušení roboty, povstání v Praze tvrdě potlačeno

20. století
1848–1916
Nejdéle vládnoucí český panovník

Měl výbornou pamět, smysl pro pořádek a disciplínu, vstával velmi brzy

Oblíbil si vojenské uniformy a armádu, v bitvách byl však většinou neúspěšný

Těžký osobní život (bratr Maxmilián zastřelen, syn Rydolf spáchal sebevraždu, manželství s Alžbětou Bavorskou Sisi nefungovalo)

vnuk Františka I. Rakouského
1862 – založena Česká obec sokolská (Jindřich Fügner, Miroslav Tyrš)

1866 – bitva u Hradce Králové – největší a rozhodující bitva prusko-rakouské války, drtivá porážka Rakouska

1867 – rakousko-uherské vyrovnání – zrovnoprávnění Uherska v rámci monarchie, českým politikům se totéž nepodařilo

1881 – otevření Národního divadla

28. 6. 1914 – sarajevský atentát na následníka trůnu Ferdinanda
d´Este (záminka k zahájení války)

Rakousko-Uhersko po roce 1867
Romantismus
20. století
1916–1918
Usiloval o ukončení války a federativní uspořádání státu – příliš pozdě
prasynovec Františka Josefa I.
1914–1918 – 1. světová válka

Československé legie – zahraniční vojenské jednotky, výrazně přispěly k porážce Rakouska a ke vzniku československého státu (cca 150 000 dobrovolníků)

Secese
zde ustříhnout

7

zde ustříhnout
zde ustříhnoutzde ustříhnout
Československá republika
Kubismus
Prezidenti
1918–1935
Učil filozofii na Karlově univerzitě, prosazoval pravdu i proti mínění většiny (např. ve sporech o Rukopisy)

1914 – emigrace, hlavní představitel zahraničního protirakouského odboje

Měl klíčový podíl na vzniku samostatného státu

Zvaný Tatíček Masaryk nebo Prezident Osvoboditel

28. 10. 1918 – vyhlášení Československa v Obecním domě (státní svátek)

Mapa první republiky

30. léta – hospodářská krize – v Německu usnadnila nástup Hitlera, zhoršení vztahů mezi Čechy a sudetskými Němci

Funkcionalismus
1935–1938
Spolu s Masarykem a Štefánikem patřil k vůdcům odboje proti Rakousku-Uhersku

Během 2. světové války vedl tzv. exilovou vládu v Londýně

23. 9. 1938 – úspěšná všeobecná mobilizace – země připravena k obraně

30. 9. 1938 – Mnichovská dohoda (Německo, Velká Británie, Francie, Itálie) – Československo odevzdalo pohraniční území Německu, Polsku a Maďarsku

1938–1945
15. 3. 1939 – okupace českých zemí Německem, vznik protektorátu Čechy a Morava, odtržení Slovenska

1939–1945 – 2. světová válka (začátek 1. 9. napadením Polska)

27. 5. 1942 – atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha

8. 5. 1945 – konec 2. světové války v Evropě (státní svátek)

1945–1948
Benešovy dekrety – soubor nařízení, které řešily převzetí moci a obnovení státních institucí
1945 – vystěhování německého obyvatelstva (často doprovázené násilím)

Znárodnění velkých společností

25. 2. 1948 – komunistický převrat

1948–1953
Znárodňování a násilná kolektivizace zemědělství

Vykonstruované politické procesy a pronásledování opozice

Orientace na Sovětský svaz

Komunistická propaganda
Komunistická propaganda
1953–1957
1953 – měnová reforma (zničeny úspory obyvatel, nepokoje v Plzni potlačeny silou)
Soc. realismus
1957–1968
Postupná liberalizace a vznik opozičních proudů
1968–1975
21. 8. 1968 – invaze vojsk Varšavské smlouvy ukončila krátké politické uvolnění tzv. pražské jaro

Normalizace – obnovení cenzury, propouštění ze zaměstnání, čistky v komunistické straně, rušení mnoha zájmových a politických sdružení

Brutalismus
1975–1989
1977 – založena Charta 77 – občanská iniciativa kritizující komunistický režim

17. 11. 1989 – sametová revoluce – konec komunismu v Československu

Sametová revoluce
1989–1992
Esejista a dramatik

Hlavní představitel československého disentu, spoluzakladatel a mluvčí Charty 77

1989 – zakladatel a hlavní osobnost Občanského fóra

Demokratické reformy, návrat k tržnímu
hospodářství
Moderní architektura
Česká republika
21. století
1993–2003
Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii – znění zákona č. 94/2012 Sb.
1. 1. 1993 – vznik České republiky (rozdělení Československa)

1999 – vstup do Severoatlantické aliance (NATO)

21. století
2003–2013
Po revoluci ministrem financí, hlavní strůjce ekonomických reforem a privatizace

Odpůrce těsnější evropské integrace

2004 – vstup do Evropské unie

 

2013–???
První prezident zvolený ve všelidovém hlasování

Prostě zeman, měli jsme i horší...

Pražský hrad – více než 1100 let sídlem panovníků českých zemí, dvakrát v historii sídlem císaře Svaté říše římské, největší hrad na světě
Pražský hrad
zde ustříhnout

8

zde ustříhnout