Panovníci českých zemí
České pověsti
Přivedl svůj lid do míst kolem hory Říp
Jeho jménem pojmenovali lidé svou novou vlast Čechy
Tři dcery: Kazi (vynikala znalostí bylin a kouzel), Teta (učila modloslužebným řádům) a Libuše (nejmoudřejší)
Ve Vltavě potopila zlatou kolébku svého syna, až se kolébka vynoří, nastanou lepší časy
Nechala povolat Přemysla za knížete a provdala se za něj
Pocházel z obce Stadice
Sámova říše
631 – vítězství v bitvě u Wogastisburgu proti franskému králi Dagobertu I.
Po Sámově smrti se říše pravděpodobně rozpadla
1
Velkomoravská říše
833 – k Moravě připojeno Nitranské knížectví na dnešním Slovensku
Zrazen Svatoplukem a zajat východofranským (německým) králem
869 – Metoděj moravským arcibiskupem
Kronikami označován za krále
Uskutečnil významné společenské a vojenské reformy
885 – Metodějovi žáci vyhnáni z Moravy
České knížectví
885?–889?
Manželka Svatá Ludmila
883? – pokřtěn Metodějem na Velké Moravě
883?–885? – povstání proti Bořivojovi, návrat s pomocí Svatopluka I.
874? – kostel sv. Klimenta na Levém Hradci (první kostel v Čechách)
883? – kostel Panny Marie na dnešním Pražském hradě (první kostel v Praze)
885 – knížecí sídlo přeneseno z Levého Hradce do Prahy
Počátek Pražského hradu – na vrchu Opyš založen knížecí palác s obranným valem
921 – po Vratislavově smrti moc rozdělena mezi matku Ludmilu a manželku Drahomíru, spory mezi ženami vyvrcholily vraždou Ludmily
Šířil Křesťanství, hlavní patron Čech a Moravy
Začal platit poplatky (tribut) Východofranské (německé) říši, to umožnilo klidný rozvoj země
28. 9. 935 – zavraždění Svátého Václava bratrem Boleslavem (státní svátek)
Zakladatel české státnosti
Jeden z nejúspěšnějších panovníků
Budována hradská soustava a profesionální armáda, zformován český stát
Český denár – první stříbrná mince ražená v Čechách
Šíříl Křesťanství – zvaný Pobožný
973 – zřízeno pražské biskupství
976 – založen ženský klášter svatého Jiří (nejstarší klášter v Čechách)
993 – založen Břevnovský klášter
995 – vyvraždění Slavníkovců (Libice)
2
1003
1002 – utekl po povstání vedeném Vršovci
1003 – návrat na trůn, vyvraždění Vršovců, další povstání a uvěznění polským knížetem Boleslavem Chrabrým
Ztráta mnoha území, Morava připojena k Polsku
1033–1034
1012–1033 – uvězněn v Německu
1034
Vyvedl zemi z krize způsobené boji o moc
1032 – založen Sázavský klášter (liturgie z Velké Moravy)
český AchillesUnesl Jitku ze Svinibrodu a vzal si jí za ženu
1039 – Břetislav dobyl polské Hnězdno a převezl ostatky sv. Vojtěcha do Prahy
1040 – bitva u Brůdku – vítězství nad německýn králem Jindřichem III. Černým (o rok později byl však Břetislav obklíčen na Pražském hradě a podrobil se)
1054 – zaveden seniorát (bude vládnout vždy nejstarší člen rodu)
1060 – přestavba rotundy sv. Víta na Pražském hradě na románskou baziliku
1085 – první český král
Vyšehradský kodex – vzácný rukopis obsahující úryvky z evangelií a množství iluminací – vydán při příležitosti Vratislavovy korunovace
Růst moci a prestiže českého státu
1097 – vyhnání slovanských mnichů ze Sázavského kláštera
Panoval chvalitebně, veda všemožnou péči o zvelebení země a bezpečnost její
1158 – Juditin most – první kamenný most v Čechách (pojmenovaný podle manželky Vladislava II.)
3
1178–1189
1185 – bitva u Loděnice na Moravě – nejtěžší bitva mezi Čechy (Bedřich a Přemysl Otakar) a Moravany (Konrád Ota) v historii
České království
1197–1230
Výborný stratég, obratně využíval rozbrojů v říši k růstu svého vlivu
1212 – Zlatá bula sicilská – dokument zaručující významné postavení českého státu a dědičný královský titul
sicilská (pečeť)
Spory se synem Přemyslem – krátká válka
Upevnění českého vlivu v Evropě, rozvoj měst, obchodu a řemesel
Zvaný král železný a zlatý
(byl mocný a bohatý)
Založil mnoho měst – České Budějovice, Ústí nad Labem, Mělník, Děčín, Kolín, Most, Čáslav, Chrudim, Louny, Domažlice, Královec (dnešní Kaliningrad) a další
1278 – bitva na Moravském poli proti římskému králi Rudolfu I. Habsburskému (Přemysl v boji padl)
V mládí vězněn na Bezdězu Otou Braniborským
Obnovil stát politicky i hospodářky
zle matičko zle, Braniboři zde
1283 – Václav se ujal vlády – postupná obnova
Objeveno stříbro v Kutné Hoře – pražský groš
Šestnáctiletý král žil rozmařilým životem, jeho vláda však byla celkem rozumná
Zavražděn v Olomouci při tažení do Polska – poslední Přemyslovec po meči
1307–1310
Slabý a neschopný
4
Kaše(žil prostě a šetrně)
Neoblíbený, trůnu se zmocnil silou a úplatky
V zahraničí znám jako Jan Český
Padl v bitvě u Kresčaku – Toto bohdá nebude aby český král z boje utíkal!
Dalimilova kronika – nejstarší česky psaná veršovaná kronika se silným vlasteneckým nábojem
1344 – založeno pražské arcibiskupství, zahájena stavba katedrály svatého Víta
Navázal na přemyslovskou tradici, budoval kult Svatého Václava, pozvedl české království
1346 – císař Svaté říše římské
1346 – nechal zhotovit Svatováclavskou korunu (čtvrtá nejstarší v Evropě)
Zvaný Otec vlasti
a Největší Čech
1348 – založena Univerzita Karlova, Nové Město pražské a hrad Karlštejn na ochranu českých a říšských korunovačních klenotů
1356 – Zlatá bula Karla IV. – nejdůležitější dokument Svaté říše římské, zajišťovala výjimečné postavení českého krále
1357 – položen základní kámen Karlova mostu
O panování příliš nezajímal – vzpoura české šlechty
Římský král – sesazen jako nečinný a nepotřebný
1391 – založení Betlémské kaple (kázání v Češtině)
Jan Hus – oblíbený kazatel, kritizoval chování církve a požadoval nápravu, rektor Univerzity Karlovy, kázal v Betlémské kapli
6. 7. 1415 – upálení Mistra Jana Husa na koncilu v Kostnici (státní svátek)
1419 – první pražská defenestrace – po kázání Jana Želivského radní Nového Města vyhozeni z oken radnice – počátek hustiské revoluce
Významný evropský politik, prosadil reformu církve (koncily v Kostnici a v Basileji) i reformu Říše
V Čechách neoblíbený (byla mu připisována vina na smrti Jana Husa)
1420–1434 – husitské války – boje husitů s křižáky vedenými Zikmudem (čtyři křížové výpravy poraženy: na Vítkově, u Žatce, u Tachova, u Domažlic) i boje mezi husity – zpustošená země
1434 – bitva u Lipan – vítězství umírněných husitů nad radikály, konec husitkých válek
1436 – Basilejská kompaktáta – kompromisní dohoda mezi husity a katolickou církví
Zemřel při tažení proti Turkům
1448 – zemským správcem zvolen Jiří z Poděbrad, postupná obnova: Za krále Holce byla za groš ovce
Během příprav na svatbu záhadně onemocněl a za 3 dny zemřel (leukémie)
1457 – založena Jednota bratrská – vzešla z husitských základů s odmítnutím násilí a církevních institucí, podporovala vzdělání
Jako zemský správce i jako panovník vyvedl zemi z úpadku po husitských válkách
Pokusil se o sjednocení Evropy za účelem nastolení trvalého míru a ochrany před Turky
Česko-uherské války – boje o České království mezi Jiřím z Poděbrad (později Vladislavem Jagelonským) a uherským králem Matyášem Korvínem (podporovaným papežem)
5
Slabý a nerozhodný, zvaný král Bene
(na většinu požadavků odpovídal Dobře
)
Po smrti Matyáše Korvína také uherským králem
1485 – Kutnohorský náboženský mír mezi katolíky a kališníky – definitivní tečka za husitskými válkami
1492 – objevení Ameriky (končí středověk, začíná novověk)
Dítě(na trůn nastopil v 10 letech)
Král český a uherský, pobýval spíš v Uhrách
V boji proti Turkům zůstal osamocen
1526 – bitva u Moháče proti Turkům – drtivá porážka, Ludvík se na útěku utopil v bažině
Zvýhodňoval katolickou církev
Po slabé vládě Jagellonců obnovil pořádek, posílil královskou moc, snahy po centralizaci
Jeden z nejschopnějších Habsburků
1547 – protihabsburské povstání (po potlačení potrestána zejména města a Jednota bratrská)
1556 – příchod jezuitů – podporovali vzdělanost, ale prováděli rekatolizaci a nepohodlné knihy pálili
Nábožensky vlažný, sympatizoval s protestanty
Česká konfese – společné vyznání víry českých protestantů, nahrazovala Basilejská kompaktáta (Maxmilián nepodepsal, ale slíbil její dodržování)
Podporoval vědce, astrology, alchymisty, miloval umění (rozsáhlé sbírky umění a kuriozit)
Trpěl depresemi a úzkostmi, to nakonec bylo příčinou jeho abdikace
Nemusíme nikam jezdit, to nejkrásnější vidíme z oken a všechno ostatní máme ve sbírkách
Rudolfův majestát – dokument zaručující svobodu náboženství v Českém království (potvrzení České konfese)
Zvolen českou šlechtou za příslib respektování Rudolfova Majestátu
1618 – druhá pražská defenestrace – královští místodržící vyhozeni z oken Pražského hradu, počátek českého stavovského povstání, počátek Třicetileté války
Česká stavovská vojska oblehla Vídeň a chtěla vyjednávat, Ferdinadovi se podařilo uniknout
zimní král(vládl jen jednu zimu)
Vůdce Protestanské unie
Slabý, neschopný vést stavovské povstání
21. 6. 1621 – poprava 27 českých pánů (vůdců stavovského povstání) na Staroměstském náměstí
1627 – Obnovené zřízení zemské – zemské sněmy ztratily právo volby českého krále, zaveden absolutismus, povinné katolické náboženství, němčina druhým úředním jazykem
1635 – odstoupení Horní a Dolní Lužice Sasku
6
Měl vojenské nadání, kompromisy přispěl k úspěšným mírovým jednáním
1648 – Vestfálský mír – konec Třicetileté války – České země zůstaly v dědičném držení Habsburků, konec nadějí české emigrace
Po válce země velmi zpustošená, počet obyvatel klesl o jednu třetinu
Vláda vyplněna válkami s Turky, s uherskými povstalci a s Francií
Jazykem jeho dvora byla italština, česky neuměl, německy jen špatně
Milovník umění a hudby, nadaný skladatel
Robotní patent – upravil robotní povinnosti a vztah vrchnosti a poddaných
1683 – bitva u Vídně – ukončila tureckou expanzi do střední Evropy
1700 – vymřela španělská větev Habsburků – válka s Francií o španělské dědictví
Zemřel mlád na neštovice
1707 – založeno České vysoké učení technické v Praze
K českým zemím v podstatě netečný
kacířskýchknih (zejména Jezuity)
1713 – Pragmatická sankce – dědičnost panovnického titulu i po ženské linii
Vzdělaná a energická, porodila 16 dětí
Osvícenství – upřednostňuje lidský rozum a vzdělání před náboženstvím, víra v rovnost všech lidí, omezování moci církve
Velmi oblíbený mezi prostými lidmi (ne mezi šlechtou), kterým usnadnil život (rozšíření jména Josef)
Zrušení klášterů, které se nevěnovaly veřejně prospěšným činnostem (špitály nebo školy)
Zavedení němčiny jako úředního jazyka v celé říši
Stabilizoval vnitřní i zahraniční politiku země
Monarchie ohrožena francouzskou revolucí
Rodinný typ, v očích poddaných lidový císař
Faktická moc v rukou kancléře Metternicha
1805 – bitva tří císařů u Slavkova – vítězství Napoleona nad rakouskou a ruskou armádou, v důsledku bitvy byla roku 1806 zrušena Svatá říše římská
1827 – koněspřežná železnice z Českých Budějovic do Lince – první na evropském kontinentu
1831 – založena Matice česká – společnost pro vydávání české literatury
Hudební nadání, znalost jazyků, zájem o botaniku a techniku, ale nebyl schopen vládnout
Abdikoval ve prospěch synovce Františka Josefa
1838 – Severní dráha císaře Ferdinanda – první parostrojní železnice v českých zemích (Vídeň, Břeclav, Brno, Olomouc a dále)
1848 – revoluční rok – v celé Evropě nepokoje požadující větší svobody – částečné uvolnění, zrušení roboty, povstání v Praze tvrdě potlačeno
Oblíbil si vojenské uniformy a armádu, v bitvách byl však většinou neúspěšný
Těžký osobní život (bratr Maxmilián zastřelen, syn Rydolf spáchal sebevraždu, manželství s Alžbětou Bavorskou Sisi
nefungovalo)
Nejdéle vládnoucí český panovník
Bez Sokola by nebylo legií, bez legií by nebylo Československa.T. G. Masaryk
1866 – bitva u Hradce Králové – největší a rozhodující bitva prusko-rakouské války, drtivá porážka Rakouska
1881 – otevření Národního divadla
28. 6. 1914 – sarajevský atentát na následníka trůnu Ferdinanda
d´Este (záminka k zahájení války)
Zemřel v chudobě ve vyhnanství na Madeiře
Československé legie – zahraniční vojenské jednotky, výrazně přispěly k porážce Rakouska a ke vzniku československého státu (cca 150 000 dobrovolníků)
7
Československá republika
1914 – emigrace, hlavní představitel zahraničního protirakouského odboje
Měl klíčový podíl na vzniku samostatného státu
Zvaný Tatíček Masaryk
nebo Prezident Osvoboditel
30. léta – hospodářská krize – v Německu usnadnila nástup Hitlera, zhoršení vztahů mezi Čechy a sudetskými Němci
Během 2. světové války vedl tzv. exilovou vládu v Londýně
30. 9. 1938 – Mnichovská dohoda (Německo, Velká Británie, Francie, Itálie) – Československo odevzdalo pohraniční území Německu, Polsku a Maďarsku
Po válce považován za zrádce a kolaboranta
1939–1945 – 2. světová válka (začátek 1. 9. napadením Polska)
27. 5. 1942 – atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha
8. 5. 1945 – konec 2. světové války v Evropě (státní svátek)
1948 – z obav před občanskou válkou přistoupil na požadavky komunistů
Vystěhování německého obyvatelstva (často doprovázené násilím)
1946 – vítězství komunistů ve volbách
25. 2. 1948 – komunistický převrat
Za války emigroval do Sovětského svazu kde promýšlel převzetí moci v Československu
Nechal popravit asi 200 politických odpůrců včetně 11 předních komunistických funkcionářů
V zemi fakticky rozhodovali sovětští poradci
Vykonstruované politické procesy a pronásledování opozice
Rada vzájemné hospodářské pomoci – obchodní organizace socialistických států řízená Sovětským svazem
1955 – založena Varšavská smlouva – vojenský pakt zemí východního bloku podřízený sovětskému velení
V uvolněné atmosféře roku 1968 veřejným míněním přinucen k odstoupení
Postupná liberalizace a vznik opozičních proudů
Za 2. světové války velitelem československé jednotky v Sovětském svazu
Normalizace – obnovení cenzury, propouštění ze zaměstnání, čistky v komunistické straně, rušení mnoha zájmových a politických sdružení
Výrazně se podílel na normalizaci po invazi vojsk v roce 1968 a represivních praktikách státu
Občanské fórum – hnutí s cílem vést dialog s představiteli komunistické moci
Hlavní představitel československého disentu, spoluzakladatel a mluvčí Charty 77, několikrát vězněn
1989 – spoluzakladatel a hlavní osobnost Občanského fóra
Česká republika
Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii– znění zákona č. 94/2012 Sb.
1999 – vstup do Severoatlantické aliance (NATO)
Odpůrce těsnější evropské integrace
Kontroverzní z důvodu překračování kompetencí a občasného nevhodného vystupování